Bylo to o Vánocích, pár dní před štědným dnem. Se spolužákama sme se odpoledne na všechno vybodli a zašli ke kámošovi domů. Byl bohatej, ale rozhodně se tím nějak nevychloubal. A my sme ho měli rádi stejně jako ostatní - byl ochotnej poskytnout nám svůj pokoj k tomu, abysme si posedali na gauč a polštáře, pustili hudbu a kecali o všem možným.
Jedna moje finská spolužačka Susanna vyprávěla příběh kamarádky, kterou měla ještě ve Finsku. Ta holka se jmenovala Maija-Leena a v době příběhu jí bylo 13 let. Prožila si něco strašnýho a nejhorší pro ní bylo to, že si za to mohla sama.
Mezitím co Susanna vyprávěla příběh tý holky, v hlavě se mi začal odvíjet její příběh a dokonce jsem si už představovala i její podobu.
Maija-Leena byla docela normální holka, ale neměla štestí na bydliště. Bydlela v čtvrti, kterou obývala parta nevystudovaných neupravených mladistvých a kdokoliv byl mimo tuhle partu byl cíl šikany a kdo byl v ní, ten si hodně zkusil. Vstup do téhle společnosti byla vlastně taková povinnost.
V týhle partě nebylo všechno tak, jak má být. K "vstupu" bylo potřeba udělat přesně to, co přikázal šéf. A to nikdy nebylo nic normálního. Maija-Leena dostala za úkol sehnat si jointa a před nima ho vykouřit. "Jednou se nic nestane..." řekla si a udělala, co jí bylo poručeno. Tím se dostala do společnosti lidí, kteří nedělali nic jinýho než chlastání alkoholu, užívání drog a mlacení slabších.
Ne že by jí to nevadilo - děsně jí to vadilo, ale kdyby to dala najevo, nedopadlo by to dobře. Navíc byla čím dál tím víc navyklá na drogy a chlast a zjistila, že když to nemá, je agresivní. A odejít z týhle party by znemenalo ztratit tohle obojí. Dostala se do kruhu, ze kterýho se člověk nemůže dostat zpátky. Nebo aspoň ne sám.
Rozhodně jí na to přišel táta - s mámou nežila. Byl to taky alkoholik, ale tohle pro něj byla rána. I když to tak nemyslel, vyhodil dceru ze dveří a nechal jít. Bylo to několik dní před Vánocema, venku byla strašná zima (ve Finsku!) a ona si nevzala ani bundu.
Za tu dobu, kterou strávila na drogách se změnila - jak vzhledem, tak i chováním. Sousedi se na ní koukali skrz prsty a zakazovali dětem stýkat se s ní. Spolužáci se s ní odmítli bavit. Byla neoblíbená, smutná a hlavně sama...
Tělo Maija-Leeny našli ráno na nádaží. Umrzla.
